Recenze chytré televize LG 43LH590V

Nastal čas koupě televize. Když už kupuju TV, tak proč nekoupit nějakou chytřejší, ať k ní nemusím připojovat další krabičky. Volba padla na LG, protože má dobrý poměr parametrů – WebOS, podsvícení direct LED, DVB-T2+HEVC – a ceny.

O televizi se mi po internetu nikde nedařilo najít moc hodnocení, což je důvod, proč jsem se rozhodl sepsat pro případné další zájemce nějaké své postřehy a zkušenosti.

Postupem času než jsem dopsal tenhle článek, jsem aktualizoval firmware až na verzi 04.30.20. Samotné vysílání přijímám DVB-T. Důležitá věc u téhle TV je, že podporuje DVB-T2 a kodek HEVC, takže by měla být připravena na nový formát vysílání, které se chystá na „někdy, brzo už to určitě bude, no fakt.“

Takhle vypadá menu aplikací na TV s WebOS 3.0

Dálkové ovládání

Ovladač na nedostatek tlačítek netrpí. Má jich možná až moc. Třeba takové tlačítko „Live zoom“ má jen tu funkci, že se na obrazovce objeví „tato volba je určena pouze UHD modelům“.

Dálkové ovládání přibalené k TV

Největší problém vidím ve směrovém kříži, který budete hlavně v aplikacích používat často. Není nijak zřetelně hmatově oddělen od ostatních tlačítek, takže se mi často stává, že při ovládání poslepu přeskočím o řádek výš a přijdu na to, až když se mi na obrazovce začnou dít jiné věci, než zamýšlím.

Příjem vysílání

Ladění stanic proběhne při prvním spuštění. Nalezené programy se uloží v pořadí, jakém je TV objeví na anténě. Naštěstí není problém jejich pořadí změnit a dá se měnit přímo pořadí hlavního seznamu. Bohužel nejde uložené stanice smazat – jde jen nastavit příznak „přeskočit“, kdy se pak přeskočí, pokud mezi stanicemi přepínáte šipkami +/-. Ohledně řazení se ještě zmíním dále v odstavci o rychlosti.

Televize umí i nahrávat na USB. Stačí stisknout na ovladači tlačítko s červeným puntíkem, pak bohužel několikrát potvrdit a nahrává se. Před prvním nahráváním se nejdřív musí provést test výkonu flešky. Nahrané soubory se bohužel nedají běžně přehrát v počítači, ale prý je způsob, jak je dekódovat a přehrát, který jsem osobně nezkoušel.

Protože jde o chytrou televizi, umí i HbbTV. Ale není to bez háčku. Funguje to docela dobře. Dokud nenarazíte. Zrovna na tomhle konkrétním modelu se vyskytuje jakási chyba, kvůli které časem prostě přestane fungovat HbbTV verze iVysílání České Televize. Smůla. ČT buď neví, co s tím, nebo to nechce řešit, LG to má zřejmě na háku taky.

Obraz

Ostrost a podobné vlastnosti přijímaného pozemního vysílání si netroufám hodnotit, protože těch pár SD kanálů, které v místě bydliště naladím, vypadá jako akvarel snad na jakémkoliv přijímači.

Na jiném obsahu si celkem nestěžuju. Ale já nejsem nikterak extra náročný divák. Černé samozřejmě nejsou černé, protože jde o LCD, ale nějak nepříjemně černá nezáří a pozorovací úhly jsou taky normální, obraz vidím dobře i z cca 160°.

Porovnat můžu s vedle stojícím postarším monitorem Samsung T240 a oproti tomu je snad všechno mnohem lepší.

Výtku bych ale měl k podsvícení. Vybral jsem si tenhle model i kvůli Direct LED. To aby bylo podsvícení rovnoměrnější než u diodek na okraji obrazovky. Ale moc rovnoměrně na mě nepůsobí. Okraje obrazu jsou tmavší a při různých panoramatických posunech si člověk všimne, že ani ve středu obrazu není podsvícení úplně rovnoměrné. A vidět to je i při mém obvyklém podsvícení 20 %, i při nejvyšším. Za mě tedy mínus a pokud jste obrazofil, tak… asi koukáte do špatné cenové kategorie.

(Ne)rovnoměrnost podsvícení

Za příjemnou bych označil možnost v menu zakázat svícení červeného LED světýlka ve standby režimu, takže vypnutá televize neotravuje. Když je TV zapnutá, tak diodka nesvítí. Když je diodka zakázaná, tak akorát zabliká při zapnutí TV.

Takovýhle odstavec by měli psát i profesionální recenzenti. Ti se většinou o (v některých případech naprosto příšerných) indikačních diodách vůbec nezmiňují.

Přehrávání multimédií

Televize umí také přehrávat videa z USB, ze sítě pomocí DLNA, Miracast a pak z různých Youtubů, Streamů a Netflixů pomocí aplikací. Přehrávat z FTP nebo z klasického sdílení Windows (Samba) není možné.

Všechny způsoby přehrávání mají několik společných vad na kráse. Televize při spuštění přehrávání trochu zamrzne a ve výsledku usekne asi 3 úvodní vteřiny, takže u youtuberů přijdete o pozdrav atd.

Mnohem větší problém je špatná synchronizace zvuku. Obraz předbíhá o nějakou desetinku vteřiny zvuk a je to místy dost zřetelně znát. V nastavení zvuku je možnost synchronizaci doladit pomocí jakého si rozsahu -5 až 15 kusů neznámé jednotky. Stav se zlepšuje zápornými hodnotami, ale ani -5 není dost. V praxi mi přišlo nejlepší použít zatržítko Bypass, které má zakázat všechny interní korekce televize, ale ani tak výsledek není úplně 100%. Tuhle volbu je potřeba nastavit v každé aplikaci, protože ač jde o hlavní nastavení TV, volby obrazu a zvuku si pamatuje pro každou aplikaci jednotlivě.

Tady trochu odbočím – televize si pamatuje vlastní nastavení obrazu a zvuku pro každý vstup nebo aplikaci. V menu Nastavení je volba „použít volby pro všechny vstupy“, která ale moc nefunguje a málem jsem se zbláznil, když jsem svá oblíbená nastavení musel několikrát nastavovat znovu a znovu (navíc mi přišlo, že si to náhodně některé volby neuložilo, ale to možná bylo mým blázněním).

Při přehrávání z USB jsem narazil na problém se svým harddiskem s tisíci MP3, který po připojení asi 15 minut jen načítal a načítal a pak TV zahlásila, že zařízení nejde připojit. USB s pár filmy je v pořádku. Televize přehrává AVI, MP4, MKV s různými DivXy, h.264 i HEVC bez potíží a to i z flešky se systémem NTFS. Dokonce umí i externí titulky, kterým jde nastavovat i barva, velikost, umístění, i synchronizaci času a kódování. S kódováním externích titulků (třeba SRT) je ovšem mrzutost, že si ho TV vůbec nepamatuje a při každém spuštění souborů nastaví Latin1, takže se člověk musí prokousávat nepříjemným menu a znovu kódování nastavit. Bohužel si nejde práci ani aspoň usnadnit tlačítkem Subtitles na ovladači – to nedělá při přehrávání nic. U titulků vestavěných ve videosouborech jsem kódování nikdy měnil – vždycky bylo správně. Naopak rychle je možné provádět korekci časování titulků pomocí šipek přepínání programů.

Přehrávání ze sítě přes DLNA funguje podobně, ale je třeba myslet na to, že výchozí sdílení multimédií ve Windows nepodporuje titulky. Stačí použít LG Smart Share a titulky se ukazují i se správným kódováním. Jen nechápu, proč má takový jednoduchý sdílecí program skoro 200 MB.

Se sdílením displeje a přehráváním z mobilu pomocí Miracastu jsem nenarazil na žádný problém, jen je třeba v TV spustit „přijímací“ aplikaci (případně zapnout volbu, aby Miracast přijímala vždy) a telefon ji okamžitě našel a sdílel obraz.

Zajímavé mi přišlo, že ačkoliv se „Miracast vždy“ musí nejdřív povolit, u aplikace YouTube to neplatí. Když je YouTube nainstalované a zapnutá televize, v počítači nebo na telefonu se na YouTube vždy zobrazuje tlačítko „volba zařízení“, a když zvolíte TV, tak se televize přepne do aplikace YouTube. Ukliknete se a ostatní členové domácnosti u TV vám poděkují.

Rychlost

Prvotní spuštění nebo spuštění po aktualizaci firmwaru chvíli trvá. Systém WebOS se nejdřív inicializuje, ale další starty už jsou svižné a trvají jen pár vteřin, tedy minimálně se zapnutou funkcí QuickStart+.

Pak už je to ale s rychlostí složitější. Přepínání stanic ihned po spuštění reaguje až po pár vteřinách, ale to se za chvíli srovná.

Horší je to třeba se seznamem stanic pod tlačítkem LIST, který se otevírá asi 5 vteřin.

Chcete zobrazit programového průvodce? Ten je jako samostatná aplikace a otevírá se možná 10 vteřin, během kterých navíc úplně zmizí vysílání TV.

Tohle dlouhé spouštění se týká všech aplikací. Nevím, jestli LG „uvítací obrazovku“ aplikací nuceně zobrazuje vždycky nějaký minimální čas, ale i když byla aplikace před chvílí spuštěná a přepínáte do ní zpět třeba tlačítkem RECENT, tak si několik vteřin počkáte.

Při úvodním ladění nastavení obrazu, zvuku atd. budete kvést z hlavního nastavení, které se také otevírá asi 10 sekund, proto se nakonec zblázníte, až zjistíte, že to musíte pro každý vstup nastavit znovu. Aspoň, že se tohle nastavení ukáže přes obraz vysílání a neskryje ho (při přehrávání multimédií ale pozastaví video).

Rychlost aplikací se mění kus od kusu. Třeba aplikace Stream.cz běží celkem pěkně a svižně, ale YouTube je na tom hůř. Video se sice nezasekává, ale když si při něm chcete otevřít nabídku (titulky, palec nahoru/dolů…), často se dlouho nic neděje, pak nabídka trhaně vyskočí a zase hned zmizí, asi protože už vypršel čas, po kterém se má nabídka sama schovat.

Výše jsem zmínil, že s řazením stanic není problém. To v případě, že nepovažujete za problém 5vteřinové obnovení seznamu pokaždé, když nějakou stanici přesunete. Řazení stanic je nejrychlejší vyřešit proskenováním všech frekvencí, exportem seznamu na flešku, úpravou přes prográmek ChanSort v počítači a opětovným importem do TV.

Store

Samotná nabídka aplikací ve storu není úplně světoborná, ale základní služby jako YouTube, Netflix, Google Play, HBO GO, Amazon Prime Video nebo třeba Stream v ní najdete.

Premium aplikace v LG Content Store

Doplňky

Webový prohlížeč

V televizi je jednoduchý browser, který mi ale až tak užitečný nepřijde, ovladačem se ovládá neohrabaně a svižný taky zrovna dvakrát není. Podařilo se mi v něm funkčně otevřít streaming na Twitch.tv nebo Pornhub, takže teoreticky pomocí něj lze řešit multimediální služby, které nemají aplikaci. Konkrétně Pornhub je ale příšerně pomalý a výběr kategorií poskakuje sem a tam. Twitch zobrazuje mobilní verzi a nepodařilo se mi zobrazi velkou, kde se lépe vyhledává.

iVysílání ČT vůbec nehraje, i když má od nedávna podporovat HTML5 (Flash televize neumí), takže nefunkční HbbTV zmíněné výše tím nenahradíte.

Prohlížeč prohlíží, video se nahrává, ale iVysílání nehraje.

Klávesnice a myš

Do USB je možné připojit klávesnici a nebo myš. Obojí mi fungovalo bez problému, ale kromě browseru mi nepřišlo, že by něco z toho někde bylo potřeba. Klávesnice píše s anglickým rozložením.

Ovládání mobilem

Po připojení k síti je možné televizi ovládat telefonem pomocí aplikace LG TV Plus. Aplikace se umí chovat jako touchpad, klávesnice a nebo prostě dálkový ovladač včetně zobrazení seznamu všech programů.

Také je možné pomocí ní jednoduše sdílet z telefonu fotografie nebo videa. Aplikace pak automaticky na telefonu i na TV spustí sdílení obrazu pomocí Miracastu.

Při zapnuté televizi se v notifikační liště telefonu (Android) zobrazuje oznámení s aktuálním programem a jednoduchými ovládacími prvky. Je to příjemné, když člověk kouká na TV, trochu to otravuje, když si televizi pustí někdo jiný. Naštěstí v nedávné aktualizaci přibyla možnost tuto notifikaci vypnout.

Aplikace LG TV Plus

S tím souvisí můj, teď už možná zastaralý, problém. Aplikace docela vybíjela telefon, i když jsem ji vůbec nepoužíval. Nejspíš neustálou kontrolou, jestli je TV zapnutá kvůli zobrazení oznámení. Nakonec jsem trable řeším tím, že jsem sice aplikaci nechal nainstalovanou, ale když nebyla potřeba, tak jsem ručně zrušil spárování s televizí. Po přidání možnosti deaktivace oznámení jsem zatím aplikaci nepoužil. Většinou je hledání ovladače rychlejší.

Doporučil byste tuto TV?

Kdyby někdo přišel, že shání televizi, tak určitě nevyhrknu, že má vzít tuhle. Na základní sledování TV to vcelku stačí, s pomalostí se dá smířit, YouTube a Stream je příjemný bonus, základní média z USB hrají, ale nic není žádná hitparáda. Hodí se tedy spíš asi jako druhá televize někam do ložnice.

Pro vážnější sledování multimédií za podobnou cenu bych spíš doporučil nějakou rychlejší hloupou TV a k ní nějakou chytrou multimediální krabičku za pár šupů, na které poběží třeba KODI, která bude snad rychlejší a použitelnější.

Řešení: Ve Windows 7 a 8 nejde odeslat nebo přijmout soubory přes bluetooth

Už dlouhou dobu mě trápila taková drobnost ohledně bluetooth. Na počítači s Windows 7 doma i na počítači s Windows 8.1 v práci jsem nemohl odeslat ani přijmout soubory. Vedle hodin sice svítila modrá ikonka bluetooth, ale v její nabídce nebyla ani jedna z možností pro odesílání a příjem. Navíc volba scházela i v nabídce Odeslat v kontextovém menu souborů.

Docela nepohodlně se tenhle problém dá obejít tím, že spustíte program fsquirt.exe, ale spouštět to pokaždé, když chcete něco odeslat nebo přijmout je dost otravné.

Doplnit odkaz do nabídky Odeslat jde jednoduše:

  • Otevřete složku %userprofile%\AppData\Roaming\Microsoft\Windows\SendTo
  • Pravé tlačítko – Nový – Vytvořit zástupce: fsquirt.exe a název třeba Odeslat přes bluetooth.

Dnes už mě vytočil i ten složitý příjem souboru přes spouštění fsquirt a po chvíli googlení jsem našel řešení přímo na MSDN.

Položky Odeslat soubor a Přijmout soubor do nabídky u ikonky Bluetooth se vrátí takto:

  • Spusťte regedit.exe a přejděte na klíč HKLM\System\CurrentControlSet\Services\Bthport\Parameters
  • Vymažte položku DisableFsquirt
  • Spusťte fsquirt.exe -Register nebo restartujte počítač.

A je hotovo, u ikonky bluetooth se objevily obě možnosti.

Oba postupy mi fungovaly na Windows 7 i na Windows 8.1.

Tak třeba to někomu pomůže. U většiny dotazů v různých diskusích se tenhle problém snažili řešit přeinstalací ovladačů pro bluetooth. To někomu pomohlo, někomu (třeba mně) ne.

Instalace Windows 10 vedle současných Windows bez rozdělování disku

Nedávno vyšla zkušební verze Windows 10 a já přemýšlel, jak si ji vyzkoušet. Úplně bez problémů šla nainstalovat do VMware Playeru, ale to tak nějak není ono.

Tak jsem pátral a na webu How To Geek jsem našel docela jednoduchý postup, jak nainstalovat Windows na virtuální harddisk, takže není potřeba rozdělovat disk nebo dělat jiné složité vylomeniny, a dokonce ani není potřeba vypalovat instalační DVD nebo vytvářet flešku s instalací z USB!

Jediný problém je v tom, že zhruba v polovině článku je odkaz ke stažení skriptu Install-WindowsImage.ps1 pro PowerShell, který nefunguje. Naštěstí pomohl Google: Skript se dá stáhnout tady z OneDrive a nebo rovnou ode mě tady.

Postup by měl fungovat nejen pro instalaci Windows 10, ale i pro Vista, 7 nebo 8. Jen si nejsem jistý, jestli neUltimate verze podporují spouštění z virtuálního disku VHD.

Návod je sice v angličtině, ale je opravdu jednoduchý a doplněný obrázky, takže se bez problémů dá projít i s českou verzí Windows.

Dva počítače, jeden monitor, klávesnice a myš

Na stole mám jeden monitor a k němu připojené dva počítače. Notebook na normální internetování, desktop pak jako herní zařízení a úložiště fotek.

A protože je někdy potřeba oba počítače nějak ovládat a neustálé přepojování myši a klávesnice není ideální (ani s přepínačem), na obou běží pěkná utilitka Input Director nastavená tak, abych při podržení Ctrl-Shift-Alt-X mohl „přejet“ myší mezi plochami obou počítačů.

Ale přejet myší a pak přepínat na monitoru druhý obrazový vstup není úplně ideální. I na to se mi ale nakonec podařilo vyzrát. A pomohl mi v tom prográmek ScreenBright.

Původně slouží k ovládání barev monitoru pomocí DDC/CI, ale díky příkazové řádce se dá použít i na jiné vylomeniny s monitorem. Třeba právě na přepínání vstupu signálů:

screenbright.exe -set 0x60 [n]

Adresa 0x60 slouží k přepínání vstupu, místo [n] pak stačí dosadit číslo vstupu. Konkrétně u mého Samsungu je to 1 = VGA, 3 = DVI, 5 = HDMI. U jiných monitorů se to může lišit, je to třeba vyzkoušet. Neplatná hodnota prostě nic nepřepne. Každopádně s příkazy opatrně, neručím za to, že monitor nepoškodí.

ScreenBright jsem nakopíroval do obou počítačů a v každém pak vytvořil zástupce s klávesovou zkratkou Ctrl-Shift-Alt-X – tou samou, která Input Directoru dovolí přejet myší na druhý počítač. V notebooku zástupce přepne na vstup z desktopu a naopak na desktopu přepíná na obraz z notebooku.

Když teď stisknu tuhle klávesovou zkratku, přepne se monitor na obraz z druhého počítače a já přitom můžu přejet myší na jeho plochu. Velice pohodlné.


Trošku jsem zkoušel pátrat po nějakém hezčím způsobu bez zástupců s klávesovou zkratkou, bohužel se zdá, že ani Input Director, ani třeba konkurenční Synergy, neumí spouštět příkaz při přejetí myší mezi monitory.

Jak přesunout poznámky pod čarou do textu v Microsoft Word

V případě, že si vyrábíte e-booky (třeba do Kindlu) vlastními silami z DOC souborů pro Microsoft Word, které se dají často sehnat na různých internetech, možná už jste narazili na menší problém, kdy jsou ve zdrojovém dokumentu poznámky pod čarou. Čtečka se s nimi nemusí poprat zrovna nejlépe. Některé způsoby převodu do čtečky poznámky přesunou na konec knížky a dají k nim odkazy, jiné je nezobrazí vůbec.

Hledal jsem způsob, jak poznámky tedy přesunout přímo do textu, abych v Kindlu nemusel složitě projíždět text kurzorem a rozklikávat odkazy, a narazil jsem moc pěkný VBA skript, který přesně tohle udělá. Potíž byla v tom, že to poznámku prostě mrsklo do textu bez ladu a skladu. Rozhodl jsem si tedy tento skript trošku vylepšit.

Má verze přesune text z poznámek za odstavec, ve kterém byl původně odkaz. Text dá do závorky, nastaví mu kurzívu a zmenší jeho velikost o 1 bod.

Sub footnotes_to_inline()
Dim afn As Footnote
    For Each afn In ActiveDocument.Footnotes

        'get text from footnote and prepare inline text
        Dim note As String
        note = "(" & afn.Reference & afn.Range & ")" & Chr(10)

        'copy reference of note to plain text
        afn.Reference.InsertAfter afn.Reference.Text

        'look for end of the paragraph and insert text of note
        Selection.Start = afn.Reference.End
        With Selection.Find
            .Text = "^p"
            .Forward = True
            .Wrap = wdFindStop
            .Execute
        End With
        Selection.InsertAfter note

        'change inline note to bit smaller italic font
        Dim format As Range
        Set format = ActiveDocument.Range(Selection.Start, Selection.Start + Len(note))
        format.Font.Italic = True
        format.Font.Size = format.Font.Size - 1
    Next afn

    'delete original footnotes
    For Each afn In ActiveDocument.Footnotes
        afn.Reference.Delete
    Next afn
End Sub

Skript nejjednodušeji použijete tak, že otevřete dokument s poznámkami ve Wordu, stisknete Alt+F11 a do otevřivšího se okna ho vložíte. (V případě, že není kam vkládat, najděte nalevo v okénku Project položku ThisDocument a poklepejte na ni). Pak stačí kliknout na zelenou šipku nebo stisknout klávesu F5.

Visual Basic naprosto neumím, takže přimhouřete oči, kód je pěkný bastl. Ale funguje relativně v pohodě a výsledek vypadá skvěle. 🙂

zajimave_casy

Před a po (z knihy Zajímavé časy od Terryho Pratchetta)

Nový Amazon Kindle za 1500,-

Už asi půl roku nabízí německý Amazon základní čtečku e-booků Kindle za krásných 49 €, tedy v přepočtu zhruba na 1400 Kč. Když se rozhodnete této lákavé nabídky využít, zaregistrujete se, vyplníte údaje od platební karty (s pomocí Google Překladače je to snadné i pro nehovořící německy), nakonec narazíte. Amazon vám čtečku odmítne poslat do Česka. A tady to všechno končí. Nebo ne?

Ten zádrhel se dá přeci snadno vyřešit!

Možná už jste slyšeli o službě Shipito, která přeposílá balíčky z USA, pokud se podobně narazíte u amerických e-shopů. Pro Německo existuje podobné řešení, služba Mailboxde.cz.

Po registraci získáte svou vlastní adresu v Německu ve městě Zittau (Žitava, kousek od Liberce). Mailboxde vám navíc do mailu pošle vysilující polopatický návod, co kde a jak vyplnit na Amazonu a na eBay.de, aby do jejich skladu váš balíček bez problémů dorazil.

Mailboxde je, narozdíl od Amazonu, placen ve formě kreditu. Dobijete si nějaké peníze a z nich je vám pak strháváno po zadání pokynů. Kredit lze dobít platební kartou nebo PayPalem, pokud vám nevadí poplatky ve výši několika procent. Druhou možností je dobít převodem na účet. Převod z Fio banky nebo z České spořitelny se projeví v průběhu odpoledne, z jiných bank to nejspíš bude trvat o něco déle.

Ceník je jasný a přehledný. Nejsou v něm žádné fígle. Stačí najít cenu za doručení, poplatek za využití služby, tyhle dvě částky sečíst a jste na celkové sumě.

Jakmile balík dorazí do jejich skladu, přijde informační mail a služba čeká na váš pokyn, co dál.

Teď můžete zadat přeposlání na svou adresu v Česku. V případě Kindlu poslaného přes dopravce GEIS stojí poštovné vč. poplatků za využití Mailboxde příjemných 121 Kč, takže stačí mít kredit v takové výši. Balíček je odeslán zhruba v 17:00 a druhý den ho máte doma.

Celkově vás tedy tímhle způsobem základní Kindle vyjde na 49 € (tedy při kurzu 27 Kč/€ je to 1323 Kč) + 121 Kč ≈ 1444 Kč! Poštovné v Německu je zdarma. Když si to porovnáte s českými obchody, zjistíte, že je tenhle způsob skoro 1000 Kč levnější.

Od objednání do doručení to celé trvá asi 5 pracovních dnů. (V úterý jsem objednal, následující pondělí přišel balíček.) Z Amazonu do Mailboxde putuje 4 dny (resp. pár dní trvá zpracování objednávky), a když okamžitě zadáte přeposlání, balíček je do druhého dne u vás.

S případným uplatňováním záruky to bude v tomto případě o něco složitější, ale Mailboxde vám pomůže i s doručením na opačnou stranu.

Tento článek není žádná komerční reklama. Před pár týdny jsem si pomocí Mailboxde objednával Kindle pro sebe, a když to viděl kolega v práci, tak si nechal taky jeden objednat. Byli jsme velice spokojení, takže se rád podělím. Opravdu se není čeho bát, celý proces je mnohem jednodušší, než může na první pohled vypadat.

Mimochodem, do Kindlu si pak můžete snadno nahrát i neoficiální češtinu. Je potřeba postupovat přesně podle návodu. Jailbreak a češtinu zvlášť. Kdybyste se pokusili nahrát vše při jednom restartu, dojde k děsivě vypadající chybě (vyzkoušeno 😉 ).

Jak vyměnit prasklé sklo (digitizér) u Huawei Ascend G300

O víkendu jsem úspěšně provedl výměnu prasklého skla u Huawei Ascend G300. Tady dávám celkem jednoduchý postup (trochu à la Babica), jak na to.

V oficiálním servise podobná oprava stojí kolem 2000 Kč, v neoficiálním si řekli přibližně 1300 Kč. To není nic moc u telefonu, který se dá nový koupit za 3600 Kč.
Tímhle postupem mě oprava vyšla přibližně na 350 Kč za nové sklo z eBaye (poštovné se neplatí) a přibližně hodinku montování. Sklo přišlo 20 dní od objednávky.

Na eBayi se dají sehnat i levnější kousky, dokonce i bez loga Huawei, ale zvolil jsem ten uvedený níže, protože je jeho součástí i rámeček kolem displeje, takže se sklo nemusí přilepovat k původnímu rámečku (a odlepovat z něj staré sklo, shánět něco k lepení…) a navíc telefon pak nevypadá po pádu tak omláceně. Celý příspěvek

Jak se dostat do počítače v síti LAN pomocí adresy IPv6

To jsem dnes začal zkoumat jen tak ze zvědavosti.

Když se chci ve Windows dostat ke sdíleným souborům jiného počítače v síti, obvykle stačí zadat v Průzkumníku do adresového řádku dvě zpětná lomítka a za ně doplnit buď název počítače, který se většinou vyplňuje při instalaci systému (něco jako \\ovecka-pc), nebo IP adresu (\\192.168.1.2). Ale to je IPv4 adresa. Co když chci být fikulín a potřebuji tedy zadat adresu IPv6 (fe80::3%1)?

Zadat přímo za lomítka nejde, Průzkumník pak myslí, že jsem zadal název počítače, ale takový název neexistuje.
Našel jsem si, že v internetových prohlížečích stačí IPv6 adresu zaobalit do [hranatých závorek]. Je to zápis podle normy RFC 2732, ale ten na Průzkumník taky neplatí.

Na uživatele Windows si Microsoft vymyslel něco mnohem příjemnějšího, http://ipv6-literal.com/.

Při zadávání IPv6 do průzkumníka je potřeba dvojtečky změnit na pomlčky a procento označující zónu přepsat na znak „s“. Na konec tohoto patvaru pak už jen stačí doplnit doménové jméno .ipv6-literal.net a je vymalováno. Nebo jde také použít výše zmíněnou stránku, která správnou adresu vygeneruje.

Pro přístup ke sdíleným souborům na počítači s IP fe80::3%1 je tedy do Průzkumníka třeba zadat \\fe80–3s1.ipv6-literal.net.

Aspoň jednu věc ohledně této šílenosti musím MS připsat k dobru. Windows tuto obezličku zná, takže se rovnou připojí na správnou IP a nedotazuje se nejdřív DNS serveru.

Vymazání zálohy Service Packu ve Windows 7

Další zajímavý příkaz pro uvolnění místa na disku C:. Musím si ho sem poznamenat, abych ho v budoucnu nemusel zase googlit.
V případě, že máte Windows 7 s aktualizací Service Pack, je možné uvolnit kolem 3,5 GB místa smazáním zálohy určené zřejmě jeho případnou odinstalaci. (Kdo by ale SP odinstalovával?)

Stačí spustit Příkazový řádek (cmd) a zadat do něj tento příkaz:

dism /online /cleanup-image /spsuperseded

Ještě bych rád upozornil, že je to vymazávání à la Microsoft, takže před samotným spuštěním příkazu je dobré mít na C: volných aspoň 500 MB nebo lépe 1 GB.
Také si na tenhle příkaz vyčleňte alespoň půl hodiny, protože počítač chroupá dost dlouho.

Po dokončení budete mít na C: asi o 3,5 GB volného místa více! 🙂